Kate Vaníková: Během 14ti denní karantény jsem dělala castingy přes videa

   V dnešním rozhovoru vyzpovídám Kate, kterou si můžete pamatovat třeba z několika posledních pražských Fashion Weeků. Téhle úspěšné české modelce se dokonce podařilo vycestovat za prací do zahraničí i během této složité doby! Poví nám, jak teď probíhají castingy, podělí se o zážitky ze svého oblíbeného focení a kam v modelingu směřuje!

Představila by ses krátce prosím? 

   Ahoj, jmenuji se Kate a jsem z Plzně. Pátým rokem dělám modeling a jsem reprezentována agenturou My Model.

Ve své agentuře máš přezdívku Kate. Jak jsi k ní přišla? 

   Přezdívku Kate jsme zvolili kvůli spolupráci se zahraničními agenturami a klienty, pro něž by bylo složité vyslovit Kateřina. Jsem na ní zvyklá a říkají mi tak všichni v agentuře. Když jsem byla prvně v Tokiu, tak z mé přezdívky Kate vzniklo Kejto, protože Japonci přidávají písmeno O za slova končící výslovností na T. A přezdívku Kejto si oblíbili i moji kamarádi.

Pověz nám nějakou zajímavou historku z focení!

   Pro mě je vždy největší zážitek objevovat nové lokality. V Číně se mi jednou stalo, že jsem dostala zprávu od svého bookera, abych si rychle zabalila věci a jela taxíkem na letiště, že se omlouvá, že mi zapomněli říct, že mám následující den práci v jiném městě. Check-in jsem stihla přesně na minutu a ani jsem si nestihla zjistit, kde leží město, do kterého letím.

   Přiletěli jsme večer za tmy, takže nebylo skoro nic vidět, ale slyšela jsem šumění vln. Když jsem po probuzení zjistila, že fotíme u Žlutého moře při východu slunce, byla jsem nadšená.

Jaká zakázka se ti líbila nejvíc?

   Hodně jsem si užila focení pro německý magazín Achtung v Athénách. Tato zakázka byla od ostatních velmi odlišná. Tým se skládal pouze z casting direktora, fotografa, dvou stylistek a pěti modelek. Řekli nám, že chtějí, aby focení bylo přirozené, a proto nám nikdo nebude dělat make-up ani vlasy. Potom jsme šli do místnosti, kde byl připravený styling a mohli jsme si obléknout, co se nám líbilo a v čem jsme se cítili dobře. Fotili jsme všude po městě, některé lokace měli předem vytipované jako například Akropolis, ale mnoho fotek vzniklo spontánně na zajímavých místech, která jsme objevili během naší cesty. Celý den mi rychle utekl a moc ráda na něj vzpomínám.

Jsi jedna z mála českých modelek, kterým se podařilo odjet za prací do zahraničí i během koronavirové pandemie. Kde jsi byla? Co bylo potřeba zařídit navíc oproti dřívějším pracovním cestám?

   Jsem ráda, že to nakonec vyšlo a mohla jsem odletět do Japonska. Podklady pro vízum jsem měla už od února, kdy jsem měla původně odletět. Japonsko prodloužilo jejich platnost, takže jsem je v říjnu mohla použít znovu, a navíc jsem dokládala pouze dokument týkající se karantény. Při odletu z ČR jsem se musela prokázat negativním testem na Covid-19, který nesměl být starší než 72 hodin.

Jak to probíhalo po tvém příletu? 

   Po mém příletu jsem musela odevzdat několik dokumentů a čekal mě ještě jeden test na covid. Asi hodinu jsem čekala na jeho výsledek, který byl negativní, a tak jsem mohla opustit letiště. Čekalo na mě speciální taxi auto, které mě dovezlo do hotelu, kde jsem se ubytovala a začala mi čtrnáctidenní karanténa. Během ní jsem dělala castingy přes videa a občas jsem dostala i oblečení na vyzkoušení, v němž jsem se vyfotila a fotky posílala agentuře. Takže i přesto, že jsem nemohla pracovat, tak jsem alespoň mohla dělat castingy a měla jsem šanci získat práci na dny po karanténě.

Cítila ses tam bezpečně? Jaká byla dodržována opatření na castinzích a pracích?

   V Tokiu jsem se cítila hodně bezpečně. Japonci mají vysoké hygienické návyky a řekla bych, že mají i kvalitní zdravotnictví. Každý den ráno jsme museli posílat agentuře naši teplotu, všude jsme nosili roušky a sundat jsme si je mohli jenom na castingu, aby si nás klienti mohli prohlédnout. Na pracích měl vždy celý tým roušky, kromě modelky, která byla focená.

Bylo ve městě hodně modelek? 

   Řekla bych, že ve městě bylo skoro stejně modelek, jako když jsem tam byla naposledy před dvěma lety. Ale castingů jsme měli pětinu, takže konkurence byla samozřejmě vyšší než předtím.

Plánuješ další pracovní cestu?

   Určitě bych ráda jela znovu. Momentálně sledujeme situaci a zjišťujeme jaké jsou možnosti.

Máš v modelingu nějaký cíl, kterého bys chtěla dosáhnout?

   Ráda bych pracovala více v Evropě a moje vysněná značka, pro kterou bych si přála pracovat je Dolce&Gabbana.

Kde se vidíš za 10 let?

   V poslední době žiju více přítomností a odnaučila jsem se plánovat. Takže je pro mě těžké představit si, co bude za 10 let. Ale určitě se vidím někde, kde jsem šťastná.

   Na závěr bych chtěla ještě jednou Kate poděkovat, že s rozhovorem souhlasila a za všechny její odpovědi. Věřím, že její zkušenosti mohou někomu dalšímu pomoct  a být užitečné. Zároveň držím palce s dalším kariérním postupem, se školou i s osobním životem. A kdyby někoho z vás zajímalo Kate portfolio, tak více jejích fotek najdete na jejím instagramovém profilu @katevanikova nebo na webu agentury My Model tady.