Rozdíly mezi modelingem v Česku a v zahraničí

  Pokud uvažuješ nad modelingovou kariérou, budeš časem muset udělat zásadní rozhodnutí, které ovlivní veškerý tvůj další postup v módním průmyslu. Jsi ochotná a schopná vycestovat za prací do zahraničí? Třeba i na několik měsíců? V dnešním článku ti vysvětlím, co jsou hlavní rozdíly mezi prací modelky u nás a  v jiných zemích. 

Množství zakázek

   Jaký je nejzásadnější rozdíl modelingu u nás a v zahraničí, asi hodně z vás napadl hned. Česká republika je menší země a logicky pak máme pro modelky méně pracovních příležitostí. Kvalitní zakázky jsou především v Praze, kde sídlí drtivá většina značek a návrhářů. Jsou tu také velké filmové ateliéry, kam jezdí filmaři z celého světa točit nejen filmy, ale také pro modelky zajímavé reklamy. Máme tu Mercedes Benz Fashion Week (dokonce už dvakrát ročně) a spoustu menších přehlídek. Časopisů tu máme také několik, ale ty nejprestižnější fotí především s českými celebritami, topmodelkami nebo kupují zahraniční editoriály, takže se fotky často vůbec nefotí u nás. Focení kampaní a různých katalogů je u nás běžné, ale na počet modelek, které tu máme, těch zakázek není mnoho. Z vlastní zkušenosti jsou to nižší jednotky nabídek za týden.

   Když to porovnám se zahraničím (ať už jsou to asijské trhy jako Čína, Japonsko, Korea atd. nebo Německo, Londýn a Miláno), kde během jednoho dne může modelka mít klidně přes deset castingů a tedy i deset šancí získat práci za jeden den, je to v Česku bída. Modelka sice musí opustit svůj domov, rodinu a přátele, ale pracovních nabídek a příležitostí má v zahraničí nesrovnatelně více. Navíc v zahraničí mají modelky šanci pracovat s těmi největšími a nejluxusnějšími značkami a nejlepšími návrháři na světě. 

Požadavky na vzhled modelek

   Nejprve bych asi měla vysvětlit, že v Česku je více těch komerčních zakázek než "high fashion". Komerční práce jsou například natáčení reklam, focení e-shopů, přehlídky v nákupních centrech a podobně. Takzvaných "high fashion" prací tady mnoho není a dostane se k nim opravdu hrstka nejlepších modelek. Do takových prací bych zařadila třeba focení pro Vogue a podobné časopisy, focení kampaní předních českých návrhářů, přehlídky v rámci MBPFW. Od toho se odvíjí požadavky na vzhled modelky. Pokud se v Česku věnuje modelka občasnému focení a menším přehlídkám (ať už lokálních návrhářů nebo velkých značek v nákupních centrech) nejsou na ni kladeny takové nároky na výšku a míry. I nižší dívka (třeba se 168 centimetry) může pracovat na hezkých zakázkách a nikomu nebude její výška překážet. Stejně jako nějaký ten centimetr v bocích navíc. Komerční modeling hledá spíše prvoplánově hezké modelky a ty nemusí být "vychrtlé žirafy". 

   Zahraniční trhy jsou v tomto mnohem přísnější a mají na modelky mnohem vyšší nároky. Ať už je to něco, co modelka neovlivní (výška nad 170 centimetrů je nutnost), tak i její tělesné proporce, které si musí neustále držet (centimetry navíc ji mohou připravit o zakázky a ještě mohou agentuře a klientům dát pocit, že daná slečna není profesionálka, protože si neumí udržet požadovanou postavu). Konkurence v zahraničí je opravdu tvrdá a jen ty nejlepší modelky se do zahraničí dostanou a daří se jim. Jedinečný vzhled je mezi klienty žádoucí a ne vždy se dá říct, že by ty nejúspěšnější modelky byly prvoplánovými kráskami.

Finanční ohodnocení

   Velikost trhu se odráží i na výplatě modelky. Menší značky mívají většinou méně peněz, které jsou schopny a ochotny vynaložit na kvalitní modelku. Tohle nesouvisí jenom s trhem jako takovým (ať už se bavíme o jakémkoli městě), ale především s množstvím modelek, které nemají agenturu a snaží se prosadit na vlastní pěst. Na té nejvyšší úrovní módního průmyslu není téměř nikdo, kdo by nebyl zastoupen agenturou nebo agentem. Ti se starají o úroveň prací, které modelky dostávají a také o výši odměn, které jim za práci náleží. Ty bývají pro profesionální modelky s agenturou vyšší i z toho důvodu, že musí své agentuře odvádět provize za zprostředkování práce. Výše této provize se liší a na některých trzích může být až 70% z celkové výplaty. To je samozřejmě obrovská část, ale agentura dokáže dohodnout takovou cenu, že se modelce taková práce stejně vyplatí. Pokud modelka agenturu nemá, nemusí znát průměrné ceny za jednotlivé práce, ať už jsou to přehlídky nebo focení a současně nemusí mít tak silnou vyjednávací pozici, jako profesionál, který se v businessu pohybuje desítky let. A teď se dostávám k jádru pudla. Nejen, že máme v Česku menší klienty s menším rozpočtem, ale také hodně modelek bez agentur, které mohou nabízené ceny tlačit dolů. Nemusí totiž platit provize agentovi nebo agentuře a také nemusí mít dostatek zkušeností s vyjednáváním o požadované ceně. Hodně z nich navíc dělá modeling pouze rekreačně a jsou ochotné přistoupit na komerční focení klidně za barter. Ona odvede svoji práci, má fotky "na památku", dostane od klienta nějaké šaty zadarmo a klient používá výsledné fotky po celé republice klidně i rok jako svojí hlavní kampaň. 

   Kvalita takových zakázek je pochopitelně nižší ve všech směrech, i když to nemusí být pravidlem. Tohle se sice děje v zahraničí také, ale pokud je trh větší, nemusí to být takový problém. Navíc v zahraničí sídlí takové obří nadnárodní značky, které nemusí honorář pro modelku řešit a nebude se s agenturou dohadovat o každých 10 euro. Pak může být práce modelky opravdu zajímavým přivýdělkem nebo prací na plný úvazek.

Každý trh je unikátní

   Sice v tomto článku obecně porovnávám český trh s těmi zahraničními, neměla bych ale zapomenout zdůraznit, že i každý zahraniční trh je specifický a odlišný od těch ostatních. V každé zemi vnímají krásu jinak, mají jiné požadavky na modelky a to z mnoha důvodů. Nejde jen o kulturní tradice, ale také o osobní preference jednotlivých klientů. Zkrátka to, co se líbí lidem v Miami se nemusí líbit v Tokyu a naopak. Nikdo se nemůže zavděčit všem a ani žádná modelka není úspěšná na všech trzích na světě. Je proto důležité, aby naslouchala své agentuře a radám odborníků, kteří se v branži pohybují roky a mají už dostatek zkušeností, aby věděli konkrétní specifika jednotlivých trhů. Ti modelce nejlépe poradí, kam by se měla za prací vydat a co jí nejvíce pomůže v dalším kariérním postupu.

   Tohle jsou podle mě největší rozdíly v modelingu v České republice a v zahraničí. Nejde tedy o žádné velké odlišnosti v náplni práce, ta se liší zakázku od zakázky. Pro velkou část modelek jde spíše o to, že v zahraničí se modelingu mohou věnovat naplno a může to být jejich hlavní pracovní činnost, což v Praze vzhledem k nízkému počtu zakázek a obrovskému množství holek, co chtějí být modelkami, možné není. 

   Doufám, že jste se v tomto článku dozvěděli něco nového a zajímavého a pokud byste měli jakékoli další dotazy (ať už ohledně modelingu nebo čehokoli jiného), nebojte se mi napsat tady do komentářů nebo na můj instagramový profil @dominikamedek.