Miláno, týden první.

   Tak jsem se konečně pracovně přesunula blíže do západní civilizace, přesněji řečeno do Milána.

   Ach, ano, Miláno. Město, kterému jsem se za celých těch šest let kariéry modelky vyhýbala především kvůli reputaci bláznivého party města. Pochopte, já už si svoje party oběhla během prvního pobytu v Hong Kongu a teď už jsem pařmenka v důchodu, co si radši v deset zaleze do postele a spokojeně pochrupkává s tlustými ponožkami na nohou. Představa urputných "PRů" lákajících modelky na všelijaké večírky a nechápající, že jsou jen na obtíž, mě tedy dost odrazovala od toho, sem vyrazit. A taky spousta historek modelek, které do Itálie přijely a pracovně se jim nedařilo, protože byla konkurence příliš vysoká. Nebo, že by se jen nechaly příliš rozptylovat pařbami a sem tam nějaký ten castingy vynechaly, protože "byl moc daleko a bude tam moc lidí"? A že jsem takových zapálených modelek potkala nespočet. To víte, mají to těžký život, když musí celý den pobíhat po městě a stát fronty na castingy. Nedej bože, když castingy začínají už od rána, to pak nestíhají dospat včerejší party. 

   Pro ty, co nevědí, kdo takový "PR" (promotér) je, tak je to prostě člověk, jehož pracovní náplní je lákat modelky do klubů, na večírky, do restaurací a jiných podniků, aby se v nich zdržovaly krásné dívky. Hezké holky prostě lákají chlapy a ti se pak mohou přetrhnout, aby se ukázali v dobrém světle, což většinou znamená vysokou útratu. Takže takový bar zaměstná "PRa" a ten pro ně loví holky na castinzích, aby je přivedl na zábavu do nočního Milána. Ano, celý tento systém je ujetý, ale prostě to tak je a spousta holek toho systému využívá ve svůj prospěch. Můžou si tak užívat zadarmo na místech, kam by se samy nedostaly,  jedí v drahých restauracích, pijí koktejly, aniž by za ně musely zaplatit. Dokonce se takto dá vyjet i na soukromé jachtě na víkend pryč! Málo z nich si připouští, co je za tím vším, a i když si to uvědomují, těžko tomu odolávají. Kdo by si nechtěl užít trochu té zábavy, když je sám v cizí zemi závislý na kapesném z agentury, které není nijak vysoké?

   Na druhou stranu je tady mnoho klientů a tedy i pracovních příležitostí. Přeci jen je Miláno jednou z hlavních módních metropolí a sídlí zde velké množství značek. Nejsou tady jen zastupující manažeři pro daný trh, ale přímo hlavní návrháři a další kreativci. Poprvé tak mám šanci získat zakázku pro evropský a celosvětový trh a ne jen nějakou asijskou odnož. A to je hezký pocit. Tedy do té doby, než vidíte ty stovky holek, které se snaží získat tu stejnou zakázku jako vy. Moje sebevědomí tu podstupuje velmi těžkou zkoušku. Nejlepší je, se ale soustředit na sebe a neřešit ostatní, protože jsme každá úplně jiná s jiným životním příběhem. 

   Další výhodou Milána je pochopitelně dostupnost. Hodina a půl letadlem je oproti osmnácti hodinám na cestě do Asie opravdu příjemný výlet. Taky kulturní šok se nedostavil, protože ani nemůže. Na pizzu, pastu a italské kafe podávané v libovolných dávkách i pořadí se dá zvyknout hned. Po příjezdu jsem měla strach, jestli jsem z lehkomyslnosti nepodcenila balení, ale postupem času jsem zjistila, že opravdu ne. Mé přehnané balení do Asie, abych se tam cítila dobře, prostě do Itálie není potřeba, protože tady si nakoupíte všechno po čem toužíte ještě lépe než v Česku a za podobné peníze. V Asii jsem totiž sice také dokázala vše sehnat, ale za mnohem vyšší náklady. Ať žije italská kuchyně. Mým hlavním úkolem na příští týdny bude nepřibrat ta volná kila v kufru na zadku a raději je nacpat zpět do kufru v podobě vánočních nákupů. 

   Tak mi zatím držte palce, protože tohle bude běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Ale kdy jindy to zkusit než teď? Všichni bychom se měli snažit jít za svými sny a nevzdávat to, když jich nedosáhneme hned. Stejně bychom po nich netoužili, kdyby jejich splnění bylo snadné. 

   Zatím se mějte krásně a brzy se hlásím s dalšími novinkami! Do té doby mě můžete sledovat na mém instagramovém profilu @dominikamedek.