Laura Elena Vašinová: Fake? To si radši vydělám na originál, i kdyby to trvalo roky.

   S Laurou (@lrvasinova) jsem strávila polovinu tohoto roku. Seznámily jsme se v Malajsii, potkali se několikrát v Praze a později se rozhodly společně odletět do Šanghaje. 

   Většina mých zážitků z Číny je spojená právě s Laurou, kdy jsme se spolu opravdu nasmály, jindy držely při sobě, když ne všechno šlo tak hladce, jak jsme si představovaly (a že těch momentů nebylo málo) a někdy jsme se dohadovaly, jak to tak mezi holkama někdy bývá, když spolu trávíte příliš času. Nebýt jí, tak nemám ani žádný krém na pupínky, které se mi dělaly ze smogu, takže si dokážete představit, jak důležitý člověk to pro mě je!

  Abyste o Lauře věděli nějaké základní informace před tím, než začnete číst náš rozhovor, tak je to Slovenka z Banské Bystrice, je jí 21 let a modelingu se věnuje dva roky, což je důkaz toho, že ne každá slečna začne s modelingem brzy, jako většina Rusek. Její mateřská agentura je stejná jako ta moje, Eskimo-Bohemia model management. Díky práci modelky se už dvakrát podívala do Číny (poprvé do Guangzhou a podruhé se mnou do Šanghaje), Madridu, Kuala Lumpur a teď je v Lisabonu. 

Doporučila bys tuto práci svojí kamarádce? Co tě na modelingu štve a co bereš naopak jako plus?

To je hodně individuální, komu bych modeling doporučila a komu ne. Někdy to může být hodně náročné, ale pokud někoho baví cestování, tak je to něco pro něj. Štve mě, když nastávají situace, kdy je modelka najmuta na nějakou práci a nakonec dělá prací více a není jasné, jaký buyout (užití fotek/videa) vlastně klient platí. To se stává hlavně v Asii a mně se to stalo jak v Číně, tak v Malajsii. Modelka také platí padesát procent (výše záleží na daném trhu, kde zrovna pracuje) agentuře za zprostředkování práce, což je dost značná část jejího výdělku. Všechno má svoje plusy a mínusy. Ale za velkou výhodu považuji možnost cestování, poznávání cizích kultur, lidí, jazyků a možnost opravdu žít v jiných kulturách delší dobu.

Na co by si podle tebe nové modelky měly dát pozor?

Hlavně by si měly dávat pozor na všechny smlouvy s agenturami, které budou podepisovat. Ty by si měly vždy pozorně přečíst, což já jsem na začátku své kariéry netušila a také na to doplatila. Na konci každého zahraničního pobytu by si také měly vyžádat vyúčtování a nenechat se jen uklidňovat agenturou, že vše bude v pohodě. No a před odletem do zahraničí by si měly vždy něco zjistit o daném trhu, aby byly připravené a měly dostatek informací.

Zajímáš se hodně o kosmetiku, jaké produkty nejčastěji používáš? Co bys doporučila mladým holkám za beauty trik?

Strašně mě baví sledovat všechna beauty videa na YouTube, třeba od Tati a nebo sleduji blogerku Alexandru Fráňovou. Nejraději používám hydratační krémy, protože si myslím, že hydratace pleti i celého těla je to nejdůležitější. A ještě taky všechny možné látkové masky, které si vždy vozím z Asie. Tady se dají také sehnat, ale jsou tady mnohem dražší. 

Všem bych doporučila, aby si hlavně pupínky nevymačkávali a to ani ti, kdo trpí na akné. K tomu hydratovat a pít hodně vody, protože to je prostě základ. 

Právě teď jsi na dalším modelingovém pobytu v Portugalsku. Jak se ti tam líbí, co říkáš na místní kulturu?

Líbí se mi tu místní architektura. Je to takový mix Prahy, kterou miluji a Itálie, Říma. Ale hlavně jsou tu všichni hrozně přátelští a všichni mluví anglicky. Když jsem se ptala, jak je to možné, že i devadesáti letá babička umí anglicky, tak mi vysvětlili, že v Portugalsku není ve zvyku předabovávat filmy, takže všechny filmy v televizi běží v Angličtině s titulkami. Díky tomu se Portugalci učí Anglicky už od malička. Co mě ještě překvapilo, je, že je tu spousta Číňanů a Asiatů celkově a jejich asijské kultury. To jsem nečekala.

Jak bys vystihla svůj styl? Kde nejraději nakupuješ oblečení a koupila by sis někdy nějakou imitaci? Byla jsi v Číně, kde ses mohla setkat s “fake” oblečením a dalšími produkty každý den, co si o tom myslíš?

Můj styl je rockově ležérní a sem tam takový spíše francouzský styl, kterým se hodně snažím inspirovat, i když je pravda, že ne každý den se mi chce oblékání věnovat více pozornosti, takže na to trochu kašlu. Zbožňuji volné oversize kousky, pánský styl kalhot a k tomu obyčejné basic tričko z H&M za pět deset euro. Na to nedávám víc peněz a nejraději nakupuji právě v H&M, Zara a někdy v Mango. Teď se mi začaly líbit věci i v jiných obchodech, jako je třeba Beneton, kde jsou například svetry o něco kvalitnější. Takže jsem se rozhodla, že do toho začnu asi přeci jen více investovat.

V Číně jsem se s fakeovými věcmi setkala, ale to nejen v Číně. Jsem ale toho názoru, že pokud na danou věc nemám, tak si nekoupím ani imitaci. Je to vidět, tak na co to mít. Radši si na to vydělám a potom si koupím originál, i kdyby to mělo trvat několik let.

Máš nějakou vysněnou destinaci, kam by ses s modelingem ráda podívala?

Moje vysněná destinace s modelingem nebo i bez něj je New York. Amerika je odmalička můj sen a ani nevím, proč jsem tam ještě neletěla, aspoň jako turista. Ale doufám, že se mi to v nejbližší době podaří a konečně uvidím můj milovaný New York, který mám dokonce i na tapetě v telefonu. Říká se, že když se něčím obklopuješ a toužíš po tom, tak se ti to přání splní.

Jak moc podle tebe modelingové agentury řeší váhu a míry modelek? 

Já si myslím, že váhu a míry řeší agentury podle toho, o jakou zemi a trh se jedná. Například v Miláně nebo v Paříži je to přísnější než v Asii, kde chtějí úplně jiné typy dívek.  Ale stalo se mi, když jsem byla v Madridě, že bookeři v agentuře chtěli po šesnácti leté modelce, aby zhubla. Nebyla tlustá, ale přes boky měla asi devadesát dva centimetrů, což není ideální. Po měsíci zhubla, ale bylo hrozné ji vidět plakat, když jí to řekli. Celé to bylo nepříjemné. Vidět, jak se šesnáctiletá dívka trápí.

Setkala ses během svých cest s někým, kdo trpěl nějakou formou poruchy příjmu potravy? Držela jsi sama někdy dietu?

Ano, znám několik děvčat, které trpěly poruchou příjmu potravy. S jednou jsem bydlela a když jsem ji viděla, tak mi jí bylo líto. Sama jsem si pak říkala, že raději budu mít nějaké to kilo navíc, než jíst jedno jablko za den a pít k tomu Coca Colu Zero. Pak znám ještě jednu slečnu, která se z toho dostala a za ni jsem opravdu ráda, že se jí to podařilo

Já jsem dietu nikdy nedržela, za což jsem strašně ráda. Ale párkrát mě to napadlo, když mi bylo asi patnáct a ještě jsem se modelingu nevěnovala. Jen jsem byla v pubertě a myslela si, že mám velká stehna. Asi dvakrát jsem dostala hysterický záchvat, že jsem tlustá, ale pak jsem v ledničce uviděla hermelín a řekla si, že radši budu tlustá (smích). Vždycky jsem ale byla hubenější typ. 

Nakonec mi pověz nějakou historku z focení.

Asi nejzajímavější nebo spíše nejbizardnější historku mám teď z Šanghaje. Po absolvování castingu, na kterém si mě klient vybral z několika dalších modelek, jsem dorazila na focení. Fotili jsme ale jen hodinu a pak mě klient poslal domů s tím, že nejsem vhodný typ pro jejich značku. Proč na to nepřišel během castingu netuším. Tohle rozhodně považuji za svůj nejhorší zážitek z práce.

   Tento rozhovor jsem připravovala už na jaře, ale protože jsme se k tomu s Laurou nikdy nedostaly, tak mi na všechny otázky odpověděla až teď na dálku z Lisabonu. Její odpovědi jsem přeložila ze Slovenštiny do Češtiny z praktických důvodů (měli byste mě slyšet, když se snažím mluvit po slovensky, natož kdybych měla ve Slovenštině psát).