Blog: Z přehlídkového mola rovnou do Carefouru.

   Víte, jak poznáte, že jste opravdu dospěli? Když všichni ostatní chodí v pátek večer na party a vy jdete se stejně nadšenou spolubydlící na nákup potravin do Carefouru.

   Ano, přesně to byl s Laurou (@lrvasinova) náš plán na páteční večer po tom, co jsme konečně skončily na posledním castingu dne. Výběr potravin je tady široký, i když některé věci pro jistotu moc nezkoumám a byla bych radši, kdyby je vůbec neprodávali. Evropské potraviny jsou tady obecně dražší než u nás, ale sehnat se tu dá cokoli. Já svůj jídelníček přizpůsobila místním podmínkám a dočasně jsem se přeorientovala hlavně na vegetariánskou stravu. Proč? Protože veškeré masné výrobky, co tady prodávají, ve mě vzbuzují nedůvěru a nechci se ládovat všemi těmi hormony a dalšími chemikáliemi, které do nich určitě přidávají. Místo toho si neuvěřitelně užívám všudypřítomného tofu, exotického ovoce (moji nejoblíbenější odrůdu manga, která se nedá v Evropě vůbec sehnat a dragon fruit), úžasnou jasmínovou rýži, udon rýžové nudle a mnoho dalšího. Kdybyste mi před sedmi lety řekli, že mi bude chutnat asijská kuchyně, tak bych se vám vysmála s hranolkama v ruce. Teď je to asi moje nejoblíbenější, hlavně ta taiwanská a thajská. Celkově jde vidět, že spoustě modelkám tady chutná a na některých to je vidět hned na první pohled. Ještě že se tady pořád něco děje a já jsem neustále v pohybu.

    Tento týden jsem měla přehlídku v jiném městě, Wen Zhou, kam jsem jela společně ještě s jednou Ukrajinkou od nás z agentury rychlovlakem. Naposledy jsem jím jela před dvěma lety z Pekingu do Šanghaje a musím říct, že nebýt neslušných Číňanů, tak je to perfektní jízda. Škoda, že se ničeho takového nedočkáme u nás. Když si vybavím cestu z Prahy do Brna po dálnici D1, tak je mi do breku. Asi bych měla začít vydělávat víc, abych si mohla pořídit vrtulník nebo převzít životní strategii a cíle většiny Rusek a najít si velmi bohatého manžela. Sakra, na to už je pozdě (ano, to je ten důvod proč mám všude změněné jméno a i tento blog má nový název), tak to asi budu muset pořád jezdit v kolonách autem.
     Přehlídka se ale povedla. Měla jsem na sobě tři outfity a k jednomu z nich jsem mohla mít tenisky, takže jsem se nemusela bát, že zakopnu/budou mi lodičky velké a vyzují se/sice mi lodičky budou akorát, ale stejně spadnu. Zbylé dva outfity jsem sice boty na vysokých podpatcích mít musela, ale zvládla jsem to a neznemožnila se. Ne že by mi na tom před Asiatama tak moc záleželo. To se mi na přehlídkách v Asii líbí, i když bych něco pokazila, tak mě nikdo známý neuvidí, takže můžu být v klidu a brát to jako takový trénink chůze. A ne že mě prásknete a prozradíte jim můj přístup k místním přehlídkám!

   Víkend nedopadl nijak slavně, sobotu jsem strávila na castinzích a díky deštivému a chladnému počasí jsem nastydla. Horké café latté ze Starbucks mě příjemně prohřálo, ale stejně jsem raději strávila první volnou neděli v posteli pod peřinou, protože tady nikdy nevím, co mě příští dny čeká. Takže je lepší nic nezanedbat. Nejhloupějším rozhodnutím tohoto výletu (zatím, ještě mám totiž celkem dost času udělat něco, co mi v tu chvíli bude připadat jako úžasný nápad a pak se budu divit) bylo si vyprat během tohoto deštivého počasí, protože prádlo neuschlo ani po dvou dnech a začalo zatuchat. Jupí, takže peru znova a tentokrát už snad úspěšně. Úplná žena v domácnosti se vším všudy! 
   A jestli jste čekali nějaké zábavné články o party a kocovinách, mám pro vás špatnou zprávu. Mé druhé jméno je Puťka Domácí!